Novinář z tábora Džungle v Calais o pivu, sexu i hašiši a kritika šéfky britské charity

Britská šéfka charity přirovnala francouzské úředníky k nacistům, kteří se k migrantům chovají nelidsky a jako k dobytku, pro jejich vůli zlikvidovat tábor v Calais. Minulý týden tam byl novinář, který popsal zkušenost z Džungle..

Již třetí den pokračuje vyklízení uprchlického tábora v Calais ve Francii, ač se to některým z jeho obyvatel nelíbí a francouzští policisté a hasiči řeší odpor některých z nich. Jejich kolegové také řeší odpor, ale ten svůj k vládě, když demonstrují ve francouzských městech. Také v noci na dnešek bylo založeno v Calais několik požárů a vybuchli minimálně dvě plynové bomby. Jeden běženec je zraněn. Policisté i hasiči jsou často pod palbou kamenů. Do té se dostal i novinář a fotograf Vít Hassan, který Džungli navštívil v minulém týdnu.

Paní Clare Mossleyová, která je zakladatelkou charitativní organizace Care4Calais, pomáhající migrantským běžencům v Calais, tvrdě kritizuje francouzské úřady, které konečně a snad již i nezvratně vyslyšeli mnohaleté volání francouzských obyvatel z Calais, aby byt tento tábor vyklizen a zlikvidován. Paní Mossleyová to považuje za nelidské. "Způsob chování Francouzů k uprchlíkům se velmi podobá zacházení s dobytkem." "Je to nelidské." "Nechci zlehčovat, co se dělo s židy, protože to byla hrůza, ale existují zde určité paralely."

Nechápu, o čem paní z charity ve videu na Daily Mail mluví. Co je na tom nelidského, že chce Calais již poněkolikáté obnovit pořádek ve městě? Co je na tom nacistického, tak to už vůbec nechápu. Zrovna židé, údajně také Francii opouštějí stále častěji a stěžují si na útoky proti nim ze strany muslimských obyvatel. Vždyť přeci dětské uprchlíky z Calais, kteří jsou bez doprovodu, Británie již přijímá, a to možná i včetně těch, kteří se za děti pouze vydávají. Jedna pěstounská matka Rosie z Británie otevřela své srdce dětskému migrantovi, ale pomohla tím odhalit, že její svěřenec, který se vydával za dvanáctiletého uprchlického syrotka ze Sýrie, byl ve skutečnosti jednadvacetiletý muž, který uměl zacházet se zbraněmi a v mobilu měl materiály Talibanu a videa se zneužívanými dětmi.

Kritizuje umísťování lidí do přepravních kontejnerů, kde se mýchají prý různé komunity a věkové skupiny. Tak tím spíše by měla být ráda, že Džungle zanikne. Proč tam však někteří z migrantů stále zůstat chtějí a nehodlají opustit tento tábor, možná trochu osvětlil Vít Hassan, který ovládá arabský jazyk a i díky tomu se mu asi podařilo trochu prolomit ledy mezi ním a migranty z Calais, když se chtěl dozvědět jak v Calais žijí. No, někteří si to tam asi trochu i užívají.

Vít Hassan, který spolupracuje s Parlamentními listy, strávil mezi migranty několik dní. Pořídil i fotografie, což se nesetkalo s pochopením ze strany migrantů, kterých je v táboře stále několik tisíc. Převážně se podle pana Hassana jedná o migranty z Etiopie, Eritreje, západního Súdánu, Afghanistánu a Sýrie. Pan Vít Hassan se snažil dle svých slov situaci popsat bez předsudků. "Přesto se snažím, pokud možno, všech předsudků zbavit a nabitý adrenalinem se již nemohu dočkat, až se ocitnu uvnitř a začnu fotit naprostý bizár." Adrenalinem nabitý reportér se dočkal.

"Jednomu z nich se focení moc nelíbí." "Procházející Afghánec v turbanu na mě pro změnu ukazuje "fakáč" a já začínám chápat, že to s focením v Džungli nebudu mít lehké." "Atmosféra přátelská ke mě zrovna není." Pan reportér popsal bizarní příbytky, obchody a restaurace s tím, že většinou je vše posprejováno různými klikyháky a bizár střídal bizár. "Téměř na konci tábora na pahorku vysokém asi deset metrů spatřuji dvoupatrovou dřevěnou věž s nápisem "I love humanity", jež je ověšená množstvím nejrůznějších praporů." "Kolem věže postává asi padesát Afričanů." Díky arabštině Afričané s novinářem promluvili.

Jednalo se převážně o uprchlíky z válkou zasaženého Dárfúru v západním Súdánu. "Většina z nich mluví o genocidě černošského obyvatelstva arabskými milicemi v Dárfúru." "Když se jich ptám na to, proč své rodiny nechali doma, tak mi odpovídají, že jejich rodiny by nebezpečnou cestu nemusely přežít." Když jim pan Hassan oponoval, že jejich rodiny jsou přeci v Dárfúru vystaveny mnohem většímu nebezpečí, než je cesta do Evropy, tak se mu již žádné odpovědi nedostalo. Své ženy a děti ponechali ve válce a sami uprchli do Evropy. Většina z těchto uprchlíků nemá ani základní znalost angličtiny, ač do Británie chtějí téměř všichni. Sní o Británii a novém životě, ale děti, ženy a starce nechali v tom starém.

Francouze, na jejichž území jsou, považují někteří z uprchlíků dle pana Hassana za rasisty. Kolem afrických migrantů pobíhalo několik mladých a pohledných Evropanek. "Většina z nich jsou dobrovolnice z humanitárních organizací, které tímto způsobem zřejmě tráví svůj volný čas." Některé z dobrovolnic tráví svůj volný čas i  v intimním sbližování s migranty. "Připomínají mi hipísačky, či květinové děti, ze sedmdesátých let." Pan Vít Hassan také popsal, jak odmítl hašišovou cigaretu, alkohol i prostitutku. "Téměř vše je zde k mání." O svůj fotoaparát několikrát málem přišel, když fotil například Afghánce s vozíkem plným plechových piv. "Afghánec mi vzápětí vyhrožoval, že jestli ho ještě jednou vyfotím, že mi uřízne hlavu, a vše gestem i názorně ukazuje."

Pracovníci charity také prý focení nevítají a pan Vít Hassan se ocitl i v bojové linii mezi těžkooděnci a uprchlíky a musel se krýt před slzným plynem a kamením. "S trochou štěstí mizím pryč z pekla jménem Džungle." "V Džungli mi nabízeli prostitutky i hašiš, kvůli focení mi opakovaně málem rozbili objektiv, vyhrožovali, že mi uříznou hlavu a závěrem jsem to schytal z jedné strany plynem, abych byl v zápětí z druhé strany kamenován." Zrovna nedávno však byl u Džungle přepaden novinář a jeho překladatelka byla před ním znásilněna. Bez trochy štěstí a jazykové výbavy by tam toho asi pan Hassan příliš nepořídil

Zprávy od našich výzkumníků, kteří jsou přímo na místě, dnes poskytla na Čt24 paní Šárka Antošová, která je specialistkou na migraci z Amnesty International. To, že atmosféra v táboře zhoustne, je prý bohužel velmi pravděpodobné, protože někteří z migrantů prostě tábor nechtějí opustit. "Ta nejistota, stres, vůbec ta traumata, co mají za sebou, mohou být tím nebezpečným koktejlem k tomu, co se může potom dít." To zní opět jako výhrůžky. Něco jako....podívejte, já mám válečné trauma, jsem ve stresu, tábor prostě neopustím a chci tu zůstat i se vším tím pivem, hašišem, mladýma holkama a s pomocí a radami od dobrovolníků (někdy i jak přelstít úřady).

Francouzská policie nečelí bohužel pouze agresivním migrantům, ale také akcím britských anarchistů z organizace No Borders, kteří přijíždějí z Británie a chtějí zabránit likvidaci tábora. A to již šestou noc dnes pokračovali v Paříži i jinde ve Francii spontánní protesty policistů, ke kterým se přidali i hasiči a řidiči městské dopravy. Všichni protestují v uniformách proti násilí, kterému jsou ve Francii vystaveni, proti džihádistům i maskovaným levicovým extremistům. Francie je na nohou, protože občané také necítí zastání od levicové vlády, ani od svého prezidenta Hollanda.

Zastání se jim však může dostal od Národní Fronty v čele s paní Marine Le Pen. Zrovna dnes vyšli policisté ze všech oddělení a hasiči na pochod k nemocnici, kde leží jejich popálený kolega, který přežil útok se svou kolegyní, když byly uzavřeni v autě, kam byla vhozena zápalná láhev s úmyslem je zaživa upálit. To bych nazval nelidskou hrůzou, namísto takového užití slov jenom proto, že Francouzi konečně vyklízí Džungli.

Charismatická blondýnka a neteř prezidentské kandidátky, dvacetišestiletá Marion Le Pen varuje obyvatele Francie, že jsou pouze zahlcováni propagandou, protože většina z lidí, kteří v Džungli Calais pobývají, nejsou uprchlíci ze Sýrie a Iráku. Francouzskou vládu zkritizovala za to, že dává přednost uprchlíkům, před vlastními občany. Podle Marion Le Pen není vstřícný postoj k migrantům z Calais na místě, protože většina z nich se dostala do Francie ilegálně.

Včera jsem četl slova slova německého člena zelených, Kurta Adlera, který tvrdí, že Němci skutečnou kulturu nemají, a že migranti by se neměli integrovat, ale měla by jim být v Německu založena vlastní města. Nazývá to novým Aleppem. Zní mi to jako kapitulace. Tak si říkám, dejte jim všechno, dejte jim vlastní města, ale hlavně jim tam nelezte, protože oni se s vámi nechtějí integrovat a vlastně je jim z vás špatně, vy německý "rasisti".

Když se nechtějí integrovat, tak by se měli vrátit tam, odkud přišli. To by ale byla města, protože no-go zóny asi některým Němcům nestačí.

Jestli bych v Německu nějaké město zakládal, tak pro všechny ty levicové a zelené multikulturalistické fanatiky. Mohli by tam žít společně i se svými mírumilovnými muslimskými migranty.

Zdroje: Mail Online: video:Charity chief Clare Mossely compares French authorities to Nazis...Parlamentní listy: Fotogalerie: Pivo, sport, dobré jídlo. Hašiš...Eurodeník: Francouzi se chovají jako nacisté: Britská šéfka charity kritizuje...Pravý prostor: Protesty ve Francii nabírají na neskutečné síle+video...Eurozprávy: Nový nápad jak na muslimy..