Psaní blogů mě baví, ač mé texty nejsou vždy pozitivní či optimistické. Ale to ani život vždycky není. Pro někoho kdo mě četl, byly mé texty možná populistické a xenofobní, ale byly to mé upřímné názory a pocity ze současného světa a směru, kterým se ubírá! O psaní blogů na pár měsíců přijdu, což pro čtenáře blogů na iDnes jistě nebude ztrátou, ale mě to poslední rok naplňovalo a dávalo to trochu smysl mému nepříliš úspěšnému životu.
Jsem na protialkoholní léčebně, protože ten démon alkoholu mě opět srazil do kolen a sám bych jej spoutat nedokázal, protože porazit se nedá, pokud je již člověk alkoholikem. Dá se sním pouze naučit žít. Proto jsem tam, kde jsem. V péči odborníků a profesionálů. Věřím, že to dokáži a s tím démonem a ničitelem rodin a lidských životů se žíti naučím. Musím, chci li žít a já chci. Žádná jiná cesta, než zcela abstinovat není.
Poslední dva roky nade mnou alkohol jednoznačně vítězí, ale protože jsem bývalý sportovec, tak budu bojovat a to sám se sebou. Alkohol se začal podepisovat na mém fyzickém i psychickém stavu. Není jednoduché o sobě napsat, že jsem alkoholik, ale je to bohužel letitá a nezvratná pravda. Alkoholikem již zůstanu navždy, ač budu abstinovat. Taková jsou fakta.
Na tom, dát si sklenku vína, nebo pivo, není určitě nic špatného, ale pro alkoholika ( kterým jsem i já ) ano, protože dát si sklenku vína, nebo dvě piva jednoduše nedokáži, ale těch piv musím vypít třeba dvacet a to mne dovedlo až sem. Zajímám se o politiku i život kolem sebe, ale v tento moment je pro mě tím nejdůležitějším zájmem můj vlastní život a má vlastní budoucnost, má li nějaká být. Psaní mě baví, ale v tento moment se musím pokusit analyzovat sám sebe. Naštěstí jsou kolem mě lidé, kteří mají letité zkušenosti.
Nebude to jednoduché, protože kontrolované pití u alkoholika nefunguje, jak jsem se již mnohokrát přesvědčil. Zkouším to již léta. Taková je bohužel realita. Můj blog byl a je mým ,,dítětem", které mám rád a za každého čtenáře, či případnou karmu jsem šťastný. Tento text nebude mít pravděpodobně ani jedno, ani druhé, ale věřím, že nic v životě není náhoda a třeba se vrátím jako lepší a upřímnější autor.
Ale také se může stát, že již nikdy žádný blog nenapíši. Mám teď dost času přemýšlet sám o sobě i o tom jak psát a proč to vlastně dělat. Momentálně ve volném čase ( kterého zde příliš není ) píši povídky a jednu jsem již dokončil. S politikou nemá nic společného, ale politika beztak není veselé téma. Minimálně ta současná, ač vzpoura obyčejných lidí možná otočí kormidlem dějin.
Abstinenci zdar a zdravím všechny čtenáře.
Diskuzi jsem ponechal, ač nebudu moci reagovat, ale za pár měsíců si ji určitě přečtu, pokud někomu bude stát za to, aby na mě reagoval.
Zdroj: Patrik Juda